Brusi Navianela

Brusi byla naší první psí holkou a zároveň prvním ovčounem, který měl PP.

Náhodou jsem v prosinci 1998 v Planetě zvířat narazila na inzerát paní Aleny Sivákové z nedaleké Velké Bukoviny, která nabízela k prodeji odrostlé fenky NO s PP. Cestou na nákup jsme se zastavili na nezávaznou návštěvu a bylo rozhodnuto. Přiběhla k nám neposedná čubinka s čertíky v očích,začala nás tahat za šňůrky u bundy a nechtěla se nechat zavřít do kotce. Sedla si k našim nohám a jak to ve spoustě případů bývá, byli jsme štěňátkem vybráni za vhodné páničky :o)

Šílená do aportků a míčků, ničitelka hraček. Hezky stopovala, milovala obranu a nerada poslouchala. Přestože v té době byla jediným bafanem u nás a tím pádem mazlíkem, který se o lásku páníčků nemusel s nikým dělit, chodila při poslušnosti půl metru za mnou a tvářila se jak týraný a nejnešťastnější pesan na světě. Při první zkoušce si během poslušnosti odešla sednout k brance. Při mých třech pokusech o přivolání ani neotočila hlavu a skrz pletivo zasněně, téměř zamilovaně koukala na naší Škodověnku s touhou v očích jet konečně domů.

Nakonec se nám podařilo absolvovat vše potřebné k uchovnění. Měli jsme Brusinku jako mazlíka, nikdy jsme nepomýšleli na chov. Byl to okamžitý nápad, zkusit odchovat štěňátka. První štěňátka měla Brusinka jako pětiletá. O chovu jsem nic nevěděla a tak jsme se nikdy nezúčastnily bonitace. Dodnes mě to mrzí.

Ve třech vrzích Brusinka odchovala 16 krásných, čiperných štěňátek. Dnes si v poněkud blahobytnější kondici užívá psí důchod, bez povinností, obklopena svými milovanými balónky, polínky a klacíky. Přes svůj věk a RTG je to neuvěřitelně vitální a pohyblivá psí babča.